V tom je láska: ne že my jsme si zamilovali Boha, ale že on miloval nás a poslal svého Syna jako oběť smíření za naše hříchy. (1. Janova 4,10)
Mnozí z nás věří, že Bůh miluje svět, jeho láskou ke každému z nás osobně si ale už tak jistí nejsme. Nebo můžeme mít pocit, že nás Bůh miluje jen tehdy, když jednáme správně, ale když děláme chyby a hřešíme, tak ne. Boží láska je ale založena na tom, kdo je on, a ne na tom, co děláme my. On nás nikdy nepřestane milovat, ani na vteřinu našeho života!
Bůh tě miluje! Jsi pro něj výjimečný. Nemiluje tě kvůli tomu, že jsi dobrý člověk nebo že děláš všechno správně. Miluje tě, protože on je Láska. Láska není něco, co Bůh dělá; je to to, kým je.
Boží lásku si nelze zasloužit ani vysloužit. Musíš ji přijmout vírou. On je věčný Bůh, a nikdy se neunaví. Mnozí si myslí, že Bůh musí být unaven našimi selháními a chybami, to ale není možné. Někdy se mu možná nelíbí, co děláš, bez ohledu na to tě ale miluje. Láska je jeho neotřesitelnou přirozeností.
Jestli jsi nepochopil fakt, že tě Bůh miluje, daleko se nedostaneš, a je lhostejné, jak moc usiluješ o Boží věci.
Nech se Bohem milovat. Přijímej jeho lásku. Přemýšlej o ní. Dovol, aby tě posilovala a přiváděla do bližšího vztahu s ním. Pak hledej příležitosti, jak tuto lásku sdílet s ostatními.